Konstantinovy Lázně

První písemná zmínka spojená s místními prameny je zřejmě zápis v urbáři z roku 1566. Zmiňuje lesní pozemek zvaný „Smrdak“, kde se sedláci z Nové Vsi osvěžovali v malé tůni a poznávali léčivé účinky podivně zbarvené a páchnoucí vody.

Kníže Konstantin Dominik Löwenstein nechal posoudit vzorky vody ze sirného pramene. Na základě dobrozdání znalců minerálních vod chtěl vykoupit pozemky a založit zde lázně po vzoru rozvíjejících se Mariánských Lázní.

Novovesští sedláci postavili u pramene malou dřevěnou boudu. Roku 1812 ji nahradila patrová kamenná budova s 22 pokoji, jídelnou a pěti lázeňskými kabinami, později nazvaná Staré Lázně.

Konstantinův syn Karel Löwenstein odkoupil pozemky s lázněmi od novoveských sedláků. S úspěchem se zde pomocí slatinných zábalů léčily zejména případy padoucnice; pro Löwensteiny však provoz zůstával ztrátový.

Majitelem se stala plzeňská společnost vedená JUDr. Franzem Pankratzem. Lázně se přesunuly k pitným pramenům na úpatí Hradišťského vrchu, vznikl lázeňský dům Curhaus a zastřešená dřevěná kolonáda ve švýcarském stylu.

Zavedení lokálky Pňovany–Bezdružice významně ovlivnilo další rozvoj lázní. Pohodlné cestování z celé monarchie podnítilo stavební i investiční činnost a v blízkosti pěti pramenů vyrůstaly nové hotely a vily.

Dr. Eduard Lenz prodal lázně společnosti plánských podnikatelů. V Konstantinových Lázních se tehdy léčily choroby oběhového systému, pohybového ústrojí, ženské nemoci a zažívací obtíže.

Konstantinovy Lázně byly úředně uznány za lázeňské léčebné místo. Původní jednopatrová hlavní budova získala dnešní podobu, o rok později vzniklo koupaliště a do obce byl zaveden vodovod.

Po Mnichovské dohodě se Konstantinovy Lázně staly součástí Velkoněmecké říše. Roku 1943 byly lázně uzavřeny a sloužily jako vojenský lazaret; v květnu 1945 zde Američané zřídili průchozí tábor.

Dne 9. června 1946 byla pod záštitou okresní správní komise slavnostně zahájena první lázeňská sezóna. Od roku 1956 byly lázně správně zařazeny pod Mariánské Lázně a rozhodující indikací se staly nemoci oběhového systému.

Hlavní lázeňská budova byla 26. ledna 1959 přejmenována na Prusíkův ústav na počest MUDr. Bohumila Prusíka, významného internisty, kardiologa a velkého příznivce místních lázní.

Vznikla samostatná akciová společnost Léčebné lázně Konstantinovy Lázně a.s. Následovala postupná rekonstrukce budov, modernizace a rozšíření nabídky o nové aktivity. 

V provozu je nové dvoupatrové wellness centrum o rozloze 800 m² s bazénem s vířivkami, bio a finskou saunou, parní lázní a fitness. O dva roky později byla v hlavní lázeňské budově otevřena Kavárna Srdíčko s terasou v parku.

Spektrum poskytované rehabilitační péče v Konstantinových Lázních bylo rozšířeno o indikace pohybového aparátu a o takzvanou časnou rehabilitaci.

Po kompletní přestavbě byl otevřen lázeňský hotel Löwenstein, který rozšířil nabídku o ubytování nejvyššího komfortu. V následujících letech se modernizovaly restaurace, vznikl grilovací domek a nový vzhled získala vstupní hala hotelu Prusík.

Rozšíření indikačního seznamu o skupinu nemocí dýchacího ústrojí a onkologických nemocí (stavy po karcinomu prsu a prostaty).